Někdo se těší na bohoslužby – pravidelné uvádění nových Apple produktů, někdo si zase říká „iOvce“. Co mají tito lidé společného a jste mezi nimi?
Až chorobné uctívání neživých předmětů. Závislost. Posedlost. Nutnost je mít. Tím vším se vyznačují fetišisté a existuje celá řada příkladů, kdy je člověk závislý na některých předmětech. Velmi často se také zmiňují sexuální úchylky jako druh fetišismu. O nich tu ale řeč nebude.
Fetišista už v dětství
Jako dítě jsem trpěl touhou pořídit si Nokii 3310. Je to už 19 let! Pamatuji si, že jsem kvůli tomu ani nemohl spát a vymýšlel, jak to udělat a sehnat na ní peníze. Nakonec mi stačil nějaký Alcatel, ale ani po tak dlouhé době jsem nezapomněl, jak trýznivý pocit to byl. Do teď to přisuzuji dětské nerozvážnosti. A vůbec, moje uvažování se během let hodně změnilo, asi jako u každého.
Podobné to může být ale právě s Applem. A tím, že americká společnost si vybudovala renomé exkluzivního výrobce s exkluzivními produkty, málo v kom nevzbudí emoce. Kde je ale hranice mezi uváženým pořízením iPhonu, iPadu, Macu nebo Apple Watch a kde už nastupuje bezhlavá touha po vlastnění nejnovějšího modelu?
Víra primitivů?
Charles de Brosses, který už v 18. století zkoumal fetišismus, dokonce popsal úchylku jako víru primitivů, že neživé předměty mohou být nabity zvláštními silami. Doba se sice posunula, ale i dnes se dá počínaní některých jedinců velmi podobně takto označit.
Mám jednoho nejmenovaného klienta, který řídí velkou firmu a peníze pro něj nejsou problém. Je to velký milovník Applu a když se objeví nový Mac, na které je především zaměřený, hned jej koupí. V jednu chvíli byl majitelem čtyř strojů a všechny aktivně používal. Často tak docházelo spíše ke komplikacím, než k produktivní činnosti. I Applem, a hlavně Jony Ivem, prosazované motto „Méně je někdy více“ se míjelo účinkem.
Na pořizování stále nových Apple produktů není v zásadě nic špatného, ale přece jen nejde zanedbávat určité skutečnosti. Když to hodně přeháníte, stanete se opravdovou ovcí, která neuvažuje logicky a už z principu musí mít to nejnovější. Což mnohdy neznamená ale to nejlepší. A pak možná nejpalčivějším problémem bude dopad na životní prostředí.
Třiďte odpad!
Je těžké se vymanit ze zavedených pořádků a začít přemýšlet trochu jinak. Jestli netřídíte odpad, zkuste začít. Sami poznáte, že i tak, na první pohled, jednoduchá záležitost, má svá úskalí. Kam dát doma další koš? Proč mám chodit několik desítek metrů dál do kontejnerů na papír a plast? Co patří do jakého koše a proč, sakra, nemůže být ten kelímek od jogurtu celý z papíru? Opravdu, není to úplně lusknutím prstu.
A teď si vezměte, že podobně se vlastně chováte jako spotřebitelé počítačové techniky. Nemůžete počkat ještě rok nebo dva na výměnu MacBooku, musíte mít každý rok nový. Rok starý iPhone je zastaralý a musí být vyměněn. iPad mi leží v šuplíku, ale musím ho mít. Pokud se opravdu pohybujete v podobných mantinelech, asi není něco správně.
Apple produkty jako nedobytné schránky
Apple sice klade velký důraz na ekologičnost samotných produktů, jejich výrobu a i recyklaci, ale jde sám proti sobě nemožností si stroj opravit. Většinou si koupíte velmi dobře uzavřený počítač, u kterého nevyměníte téměř nic. iPhone už od začátku nedovoluje vyměnit uživatelsky ani baterii a to samé iPad.
Nazývat se iOvce můžete, přezdívat Apple událostem, na kterých představuje nové produkty bohoslužby samozřejmě také, ale jen doufám, že to nebudete myslet úplně doslova. A v neposlední řadě se vám podaří najít balanc mezi produktivním životem a nástroji, které k němu používáte. Nejsem ekologický aktivista, přehnaně zdravě se stravující jedinec a naprosto zodpovědně se chovající zákazník, ale mám rád zdravé uvažování a naši planetu.
Jste nenapravitelná iOvce, hodláte se „léčit“ nebo jde Apple šílenství úplně mimo vás? Napište nám to do komentářů pod článkem!
Mám iPhone SE a od té doby se nic zásadního nezměnilo. Zlaté dobrodružství s iPhone 3G 😁. Jedinné na čem pracuji nejčastěji je iPad Pro a už těším až na něj nainstaluji nový OS. iMaca mám jen na profi práci, macOS mě stále baví.