Zima, sníh a Planina ledového větru. Icewind Dale jel na vichřici úspěchu svého staršího bratra jménem Baldur’s Gate. Pokud vás ale baví RPG, tak vzhledem k právě panujícímu ročnímu období, není nad čím váhat. S „Icewindem“ totiž strávíte dlouhé zimní večery opravdu příjemně.
Tento seriál je zaměřen na jeden i více herních titulů, které zrovna hraji, nebo jsem hrál, v uplynulém týdnu. Nejedná se o recenzi, návod, a ani žádné škatulkování, spíše jde jen o takovou polemiku nad tím, jak jsem na těch hrách vlastně závislý.
Je tomu rok, co vývojáři z Beamdog vypustili do světa remastrovanou verzi hry Icewind Dale, která tímto nesla za jménem přídomek Enhanced Edition. Novinek nebylo příliš, ale všem staromilcům to stačilo, protože i tak se vzpomínalo krásně. Přečtěte si o Icewindu více v naši první informaci, anebo si rovnou přečtěte recenzi titulu od redakce Appliště, která vyšla v SuperApple Magazínu Leden – únor 2015.
Icewind Dale I & II je dvojice počítačových RPG her vydaných firmou Interplay v letech 2000 a 2002. Obě hry jsou vytvořeny pod Infinity enginem, stejně jako Baldur’s Gate (recenze Baldur’s Gate a Baldur’s Gate 2 na Appliště) a Planescape: Torment, hrají se podle pravidel stolní hry na hrdiny Advanced Dungeons and Dragons (I. díl podle 2. edice, II. díl podle 3. edice) a jsou zasazeny do světa Forgotten Realms, konkrétně do nehostinné polární oblasti Planiny ledového větru (Icewind Dale). Úkolem hráče je vést partu šesti dobrodruhů, kterou si na začátku hry sám vytvoří a která v tomto světě plní různé úkoly, zlepšuje své schopnosti a nakonec zachrání svět před nebezpečím.
Zdroj: Wikipedia
Zatuchlý závan nostalgie
V roce 2000 jsem Icewinda nedohrál a loni jsem nebyl úspěšnější. Vzhledem k momentální vánoční dovolené jsem se ale hecnul a pařím o 106. Jestli to tentokráte dopařím, stále nevím, nicméně našlápnuto mám pěkně. A je to hlavně z toho důvodu, že smrt si na vás v této hře jen tak nepřijde. Nová obtížnost nazvaná prozaicky „příběhový mód“ vám do nebíčka odejít nedovolí a vy tak kosíte nepřítele jedna báseň.
Má to i několik úsměvných faktů – trola musíte nejdříve zabít a až následně sežehnout plamenem, zmrazit ledem, či spálit kyselinou. Pokud ve výbavě nemáte předmět, který toto dokáže, masíte se stále navzájem, kdy jednou zemře on, následně vstane a jde do vás. To pak zemřete vy, zázračně se uzdravíte a jdete opět do trola.
Povídání šlo stranou a Icewind Dale se soustředí hlavně na boj. Proto s rozšířenou edicí přibyla i nová obtížnost.
Obdobné je to, pokud nemáte magický předmět (meč +1 atd.), který je nutný k usmrcení větších bossů. Pižláte ho třeba nemagickým kopím a neubíráte mu žádné HP, on vás kropí svou magií, vy umíráte a vstáváte z mrtvých pořád dokola. Možná by to bylo hezké jako spořič obrazovky, taková Sisyfovská práce.
I pokud se těmto soubojům vyhnete, protože teď už víte, že je to hlavně o výbavě, zábava to bude na pěkně dlouho i díky tomu, že rozšířená edice hry obsahuje datadisk Heart od Winter. Nečekejte dohrání za jedno či dvě odpoledne. Tohle je pořádná pařba. Původní hra totiž vyšla pro PC a toto je její vylepšený port. Ostatně ten je k dispozici i na desktopové systémy.
Na iPadu se ale hraje velice dobře, ovládání myší rozhodně není třeba. Titul je však dostupný i na displeje iPhonů. To bych vám ale nedoporučoval, pokud si nechcete přivodit oční potíže a zkrácené šlachy na rukou. Věřte, chvíli jsem to zkoušel na iPhone 6 Plus a zážitek byl rozhodně horší, nežli lepší.
Blíská se na další pařbu
Vrátit se k hraní mě sice přivedla hlavně nostalgie (opět), ale také to, že se značně těším na rozšíření prvního dílu Baldura, který ponese podtitul Siege of Dragonspear a bude se odehrávat mezi prvním a druhým dílem této ságy. Termín ukončení vývoje znám ještě není, a tak se prostě vnadím, čím to jde. Vývojáři v Beamdog se však nechali slyšet, že rozšíření je již dokončeno a teď se testuje a testuje.
Takže hned co mě totiž pustí Icewind, a Siege of Dragonspear stále nebude na světě, vrhnu se na The Black Pits v rozšířené edici druhého Baldura, které jsem stále nedohrál. Zakysnul jsem ve třetím finálovém boji, kdy jdu po krku hlavním přisluhovačům zla a nějak je ne a ne sejmout ani na nejlehčí obtížnost (příběhový mód přítomen není). A to nejsem žádné ořezávátko, ale řádně nabuffovaný válečník se silnou bandou spolubojovníků. Chtělo by to na pomoc povolat Drizzta, nicméně na iPadu nevím, jak ty cheaty klávesovými zkratkami vyvolat.
Bohužel (minimálně pro mne) jak to tak vypadá, dalších portů legendárních RPG se nejspíš nedočkáme. Fallout jde jinou cestou a hlavně jeho značka je stále živá, takže nepotřebuje oprašovat nějakou minulost. Icewind 2 nebude kvůli jeho náročnosti na odladění pro mobilní platformy, Neverwinter Nights je asi už uzavřená kapitola. Ten Planescape, ten by byl ale tuze fajn. Pak je otázka, jestli se stále znatelným nárůstem výkonu mobilních zařízení, se nedočkáme třeba takového Dragon Siege.
A co právě hrajete za hry vy? Napište nám o nich do komentářů pod článkem a třeba mě také chytnou a příště napíši právě o nich.
Na další pařbu ne neblízká, ale blíská. Je to blesk, ne blezk. 😉