O tom, jak to vypadá v Londýně týden po zahájení prodeje Apple Watch.
Jak už jsem psala, Apple Watch nemám a docela toho lituji.
Když Apple spustil 10. dubna předprodej, nebyla jsem si ještě úplně jistá, jestli po této hračce opravdu toužím. To až když jsem na iCONu zjistila, že jablečné hodinky skvěle pracují s VoiceOverem a na prezentaci Petra Máry viděla, co všechno dokáží, a až jsem začala přemýšlet o tom, kam až by se dalo jejich využití v budoucnosti posunout, rozhodla jsem se, že je prostě musím mít. Trochu opožděné zjištění, že.
Protože jsem ale optimista, rozhodla jsem se využít plánované cesty do Londýna a zamířit do Apple Storu a doufat, že mi je tam někdo kvůli mým hezkým (slepým) očím prodá. A když neprodá, tak že si je aspoň budu moct důkladně vyzkoušet a třeba zjistím, že je vlastně ani nechci.
Hned první den v Londýně proto s přítelem vyrážíme do Apple Storu na Regent Street. Je pátek 1. května, takže vlastně přesně týden po té, co Apple zahájil rozesílání Apple Watch. Už z protější strany ulice je přes výlohy vidět, že Apple Store docela praská ve švech. Nutno podotknout, že jsem si kvůli jablečným hodinkám nesjednávala předem žádnou schůzku, jak Apple vyzývá na svém webu, a tak se začínám obávat, že naše cesta byla zbytečná.
Hned u vchodu nás vítají vitríny plné Apple Watch v nejrůznějších provedeních s nejrůznějšími pásky. My ale přímo míříme ke zkušebnímu modelu hodinek propojenému s dotykovým displejem, kde je možné si vyzkoušet, jak hodinky pracují. Nepříjemným překvapením je, že na těchto hodinkách běží jen jakési demo ukazující nejzákladnější funkce systému, jako jsou třeba kontakty a například VoiceOver nejde vůbec spustit.
Navzdory tomu, že nejsme předobjednaní, jsou zaměstnanci Apple Storu velmi ochotni, a hned nám nabízejí možnost si hodinky vyzkoušet, a to i s mým vytouženým VoiceOverem. Zatímco čekám, než sympatická slečna dorazí se zkušebním modelem, udivuje mě, že jsem snad jediná, koho tady zajímají hodinky. Lidé kolem mě se spíš věnují zkoušení iPhonů, iPadů a MacBooků.
Konečně mám Apple Watch na ruce. Udivuje mě, že větší varianta hodinek je mi na zápěstí poměrně velká. Naopak příjemně mě překvapilo, jak intuitivně se hodinky ovládají. Pravda, chvíli mi trvá, než se sžiji s funkcí Force Touch. Sotva ale pochopím, že jemný stisk není rozhodně to, po čem displej hodinek touží, je mi jasné, že Apple Watch si mě beznadějně získaly.
„Dají se Apple Watch někde koupit?” Za zeptání člověk nic nedá, že.
„Ne, ne. U nás v Apple Storu si je můžete jenom online předobjednat. Zkuste to ale v Dover Street Marketu.” Jedná se snad o jediné místo v Londýně, kde je možné si Apple Watch koupit, a ani k tomu člověk nepotřebuje britskou adresu.
Toto oznámení mi vlévá optimismus do žil, i když mi ho trochu kazí informace o tom, že pro vyzkoušení nebo koupi hodinek v Dover Street Marketu se musíte objednat pět dní předem. Ok, do Apple Storu jsem se taky nijak nepředobjednávala a můj cíl vyzkoušet si Apple Watch vyšel. Tak proč by to nemělo vyjít i zde.
Než se ale vydáme druhý den k Dover Street Marketu, míříme ještě do Apple Storu v obchodním domě Selfridges. V Apple Storu na Regent Street jsem totiž zkoušela VoiceOver přes bluetooth reproduktor kvůli velkému hluku a zapomněla jsem se zeptat, jak hlasité jsou hodinky bez tohoto zesílení. V Selfridges jsem docela vyděšená, jak je VoiceOver v hodinkách tichý. Pravda, prodavač mě utěšuje, že si právě zkouším menší verzi hodinek, a že ta větší je o špetku hlasitější. To mě ale moc neuklidňuje, protože já bych si tu větší variantu nikdy kvůli její velikosti a maličkosti své ruky nepořídila. V Selfridges je taky zajímavé, že zkušební hodinky nejdou jaksi spárovat s iPhonem, a tak prodavač sundává svoje vlastní Apple Watch a dává mi je na vyzkoušení. Je vidět, že týden po zahájení prodeje to s tím zkoušením a předobjednáváním není zase tak žhavé, jak se všude psalo.
Tak teď už nám chybí jenom ten Dover Street Market. I ten Apple vybavil svými hodinkovými stoly a zkušebními modely s dotykovým displejem. Asi půl hodiny čekáme, než si nás obsluha všimne a sledujeme jednoho Francouze, jak si své vytoužené Apple Watch odnáší k pokladně (mezi tím se rodí nejmladší princezna britského království) a poté u mnohem méně milé obsluhy než v Apple Storu zjišťujeme, že když jsme si před pěti dny nesmluvili schůzku, nemáme šanci si na hodinky ani sáhnout. Později se ještě díváme na web Dover Street Marketu a zjišťujeme, že už není možné se ani předobjednat (jakože bychom si o pět dní posunuli letenku), protože Apple Watch jsou beznadějně vyprodány.
Poučením z této mé londýnské odysey za hodinkami je tak zjištění, že až příště Apple bude uvádět na trh úplně nový produkt, rozhodně nebudu váhat s jeho předobjednáním. Beztak ho budu hned chtít, tak si aspoň ušetřím tohle menší martyrium.
P.S. Snad stejný zážitek jako z Apple Watch mám i ze zjištění, že v kinosále Apple Storu na Regent Street nechytnete žádný signál. Že by protinovinářské rušičky?
Chcete k tomu něco dodat? Napište krátce proč.