Co všechno by Apple Watch mohly umět a proč bychom je měli chtít.
Tak jablečné hodinky jsou už pár dní mezi námi. Já osobně je nemám, a asi mít ještě nějakou dobu nebudu. Takže o nich samotných i o jejich funkcích zatím jenom usilovně sním. Názory na Apple Watch se různí. Jedni říkají, že je to předražená hračka a jiní v nich vidí cestu, kterou se v blízké budoucnosti budou ubírat chytré technologie. Já rozhodně patřím do té druhé skupiny.
Víc než jenom prodloužená ruka iPhonu
O iPhonu se říká, že je to výkonný počítač v naší kapse. Díky technologiím, kterými MacBook (a ani jiný počítač) nedisponuje (GPS, fotoaparát, SIM karta), je ale iPhone mnohem víc než jenom počítačem. Používáme ho jinak než MacBook a umožňuje nám činnosti, které bychom s MacBookem nezvládli. A přesně stejný vývoj vidím i v Apple Watch.
Apple Watch se od iPhonu odlišují tím, že jsou přímo na ruce svého majitele; dokáží interagovat s jeho tělem; dokáží měřit jeho tělesné funkce, a hlavně je nikdo nemusí složitě lovit z batohu (navíc, z ruky se budou vždycky krást hůř než iPhone z toho batohu). Tohle všechno dělá z hodinek trochu jiné zařízení, než je iPhone, a proto v nich vidím budoucnost.
Pojďme se teď na chvíli podívat do budoucnosti a snít o tom, jak by nám mohly být Apple Watch v každodenním životě užitečné. Zapomeňme na chvíli na to, že tyto hodinky bez dobití vydrží pouze osmnáct hodin, a že z měřících senzorů obsahují pouze snímač tepu. Pojďme snít o tom, jaké by mohly být a jaké budou, když jim dáme šanci.
Analýza emocí
Zatím Apple Watch dokáží měřit tep, pohyb a vypočítávat spálené kalorie. Myslím, že už s tím člověk dokáže docela dobře zlepšit svůj životní styl, ale co takhle jít ještě dál. Osobně věřím tomu, že následujícím generacím jablečných hodinek přibudou další senzory.
Tak například, v současné době už není nemožné změřit míru stresu, ve které se člověk nachází, tak proč by to brzy neuměly zvládnout i Apple Watch. Pravda, k čemu nám je, že hodinky ví, že jsme ve stresu, když to často víme sami. Horší už je ale zjistit, kdy a proč jsme vlastně ve stresu. Co ale kdyby Apple Watch dokázaly určit, kdy se dostáváme do krizové situace, která nám způsobuje stres. Například s pomocí informace o naší poloze by věděly, že místo, kde se právě nacházíme, nám způsobuje stres a upozornily nás: „Pozor, pozor, v této lokalitě se často stresuješ.” Anebo by nám dokázaly říct: „Pozor, pozor, telefonuje ti XY a hovory s ním tě často stresují.”
A samozřejmě, že by Apple Watch zaznamenávaly míru stresu v čase i prostoru, takže by nebylo nic jednoduššího, než se na konci týdne podívat do aplikace Zdraví a zjistit, že každý den kolem čtvrté hodiny odpoledne jsem nějak moc nervózní. A potom už stačí si jenom uvědomit: „No jo, vždyť to je vždycky hodinu před koncem pracovní doby a já nestíhám. Musím si rozvrhnout svůj pracovní den.” Já osobně bych takovou funkci přivítala, protože v dnešní době se jen těžko člověk zamýšlí sám nad sebou a analyzuje své emoce. Nějaká ta pomůcka by tak rozhodně nebyla k zahození.
Jedny hodinky vládnou všem (vstupům)
Dnes s pomocí Apple Watch můžeme projít checkinem na letišti nebo si v některých hotelech otevřít dveře od pokoje. Tato technologie by ale přece mohla pokračovat mnohem dál. Co takhle aplikace, kterou budou moci využívat fitness centra, sauny, zoologické zahrady a všechna další místa, kde je vstup na permanentku. Přes tuto aplikaci byste si třeba zaplatili 30 vstupů do svého oblíbeného fitness a potom byste jenom přišli na recepci, přiložili ke snímači hodinky a bylo by hotovo. Sbohem lovení svazku klíčů, kde někde v tom chumlu se ukrývá permanentka.
Tím to ale nekončí. Po odchodu z fitness byste šli do práce, kde je vstup na čipovou kartu. A proč by vám dveře opět nemohly otevřít Apple Watch?
A co takhle, kdyby se místo dobíjení karty do městské hromadné dopravy platilo jízdné přímo přes Apple Watch. Umíte si představit, jak by tyto funkce odlehčily našim kapsám a peněženkám?
Vždyť je to zase jen o čase
Hodinky jsou především o čase a jeho měření. Já často používám na mobilu minutku. Jenomže po celou dobu, co mám minutku nastavenou, s sebou musím všude tahat iPhone a myslet na to, abych ho někde nenechala ležet. Jak jednoduché by bylo, kdyby mě místo vyzvánění na telefonu na konci odpočtu zavibrovaly hodinky, které bych měla pořád na ruce. Nemluvě o tom, že by to bylo ohleduplnější k mému okolí.
A další skvělá funkce spojená s časem, kterou bych osobně ocenila – když přednáším, těžko se mi sleduje čas do konce přednášky. Ano, jsou tu aplikace na iPhone, které pípnou třeba po každé čtvrt nebo půl hodině. Takové pípnutí, pokud má být diskrétní, je snadno přeslechnutelné a (pokud není diskrétní) ví o něm celá učebna. Jak mně by se líbilo, kdy by mě hodinky po půl hodině jednou poklepaly na zápěstí, po hodině zaklepaly dvakrát, atd. Na konci přednášky by třeba mohly začít zuřivě vibrovat jako že „Už musíš skončit. Už se přestaň vykecávat.”
Konec snění
Tak, toto jsou jenom tři oblasti, ve kterých by mi Apple Watch usnadnily život. Některé ze zmíněných funkcí už možná existují, a na některé si třeba budu muset ještě nějaký čas počkat. Každopádně věřím, že nejsem jediná, která si umí svůj život s Apple Watch představit, a že Apple bude na jejich vývoji dál pracovat a já se tak třeba jednou od svého zápěstí dozvím: „Činnost, kterou jsi právě prováděla, tě bavila. Jen tak dál.”
Chcete k tomu něco dodat? Napište krátce proč.