Motivace není stálá. Kolikrát jste se vzbudili nadšení a připraveni dobýt svět, a další den dokonce nevlezete z postele?
To je normální. Každý občas zažívá dny, kdy se mu nechce ani pohnout. Skutečnou dovedností je naučit se pokračovat i bez ohnivé jiskry „touhy dělat něco skvělého“.
Občas nepomůže žádný motivační přednášející ani přečtení dvaceti stránek knihy o osobním rozvoji. Někdy stačí prostě udělat malou pauzu. Jděte na pětiminutovou procházku, poslouchejte oblíbenou písničku nebo si prostě sedněte a zavřete oči. Když vás nic nenapadá, zkuste si na chvíli odpočinout u allyspin-cz.com. Ten krátký odklon od práce může vrátit energii a znovu připomenout, že vydechnutí není selhání, ale záchytný bod.
Nečekejte na perfektní podmínky
Kolik lidí se rozhoduje „až teprve potom, až budu mít víc času či energie“? Příliš často. Realita ale ukazuje, že ty nejlepší nápady a impulzy přicházejí právě ve chvílích, kdy se zdá, že je všechno proti vám. Když si uvědomíte, že lepší okamžik nemusí přijít, můžete začít i teď. Motivaci nepřepnete na plno stisknutím tlačítka; spíš ji ladíte jako rádio – pomalu a postupně.
Když plánujete velký cíl, zpravidla se pod tlakem zaseknete. Rozdělte ho na malé dílčí kroky:
- Namísto „napsat celou esej“ zkuste „napsat jednu větu“.
- Místo „uklidit celý byt“ zkuste „uklidit jednu polici“.
- Místo „běhat hodinu“ zkuste „uběhnout jednu minutu“.
Jakmile zvládnete tu maličkost, často zjistíte, že máte chuť pokračovat. A pokud ne, alespoň jste ušli ten první krůček bez pocitu provinění.
Jak na „jeté“ chvíle
Někdy mozek opravdu zamrzne. V hlavě máte prázdno a náplasti motivačních rad nepomáhají. V těch chvílích ne tlačte silou, ale raději udělejte něco, co vás z toho stavu vytrhne. Zkuste třeba:
- Přestat myslet na pracovní seznam a udělat krátké cviky – pár dřepů, protažení, pět hlubokých nádechů.
- Splnit jednu jednoduchou rutinu – třeba uvařit čaj, umýt šálek nebo zalít květinu. Pocit, že jste něco „bezvýznamného“ dokončili, vám může vrátit energii.
- Napište si, co vám momentálně leží na srdci – stačí i „nevím, co dělat“.
- Přečtěte si několik řádků z knihy, ne nutně rozvojové – i hodně krátká povídka nebo článek dokážou rozhýbat myšlenky.
- Dejte si deset minut úplného klidu – vypněte telefon, zhasněte obrazovku a nechejte hlavu odpočinout.
Těmito drobnými kroky se dokážete dostat z momentu, kdy se vám nechce cokoliv. Po krátkém resetu se často ukáže, že se motivace vráva, i když jste si to mysleli naopak.
Pěstujte udržitelnou vnitřní motivaci
Externí zdroje pobídek – výtka od šéfa, termíny, lichotivé komentáře – fungují, dokud fungují. Jakmile vyprší, jste zpátky v bodě nula: „Proč to vlastně dělám?“ Trvalejší inspirace přichází zevnitř. Vy víte, co vás opravdu baví, co vás žene kupředu, a z toho se rodí opravdová energie.
Někdo píše blog, protože ho baví sdílet názory a učit se novým perspektivám. Jiný pravidelně cvičí, protože ví, že zdraví má přednost před pohodlím. A další se učí nový jazyk jen proto, že ho samotná představa porozumění jiným kulturám naplňuje radostí. Pokud nemáte svůj vlastní „proč“, i ta nejlepší rutina se zhroutí.
Když nevíte, co vás opravdu motivuje, zaměřte se na malá potěšení. Zkuste jeden nový úkol pro potěchu – třeba nakreslit pět řádků básně nebo si udělat pár tahů na kytaru. Někdy stačí jen pět minut zájmu a z toho vyroste první semínko opravdového zaujetí.
Jak vytvořit „dostatečný“ plán
Touha po dokonalém rozvrhu často vede k paralýze. Mít excelový harmonogram na deset hodin dopředu může vyvolat úzkost místo klidu. Místo toho zvolte metodu „dobře postačující“:
- Ráno si vyberte tři nejdůležitější úkoly, které chcete zvládnout.
- Pořádně si je ozkoušejte – třeba stačí prvních dvacet minut vyklikat poznámky.
- Pokud se zaseknete, vraťte se k úkolu na pět minut později, nebo ho odložte a aspoň přemýšlejte, co dál.
- Nechte si prostor pro improvizaci – pokud jste ráno stihli jednu větu, můžete po obědě napsat další dva odstavce.
- Večer udělejte rychlou rekapitulaci: co se povedlo, co se nepovedlo, a co příště vylepšit.
Tento „dost mrtvé“ rámec vám pomůže zůstat v pohybu, aniž byste byli otrokem přehnaně detailního plánu.
Jak se učit z „ne-dní“
Každý prožívá den, kdy je motivace „nulová“. Místo toho, abyste se bití řešili dál, zkoumejte, co se děje. Můžete si položit otázky:
- Měl jsem dostatek spánku, nebo jsem zůstával dlouho vzhůru?
- Jím a piju normálně, nebo jsem vynechal snídani či příliš kávoval?
- Cítím se psychicky vyčerpaný?
- Něco mě trápí osobně, a to blokuje mou mysli?
Odpovědi na tyto otázky často odhalí, že únava, stres nebo podceněné malé nepříjemnosti povedly k tomu, že se vám nechce. Když „nízkou“ náladu vezmete jako indici – ne jako selhání –, můžete udělat malou změnu, která vás zítra posune kupředu.
Závěrem: Zůstaňte přirození
Neříkáme, že musíte být produktivní od rána do večera. Naopak. Když tlačíte na píseň moc silně, vrátí se vám odpor. Chovejte se ke své motivaci jako k rostlině – zalévejte ji malými dávkami inspirace a odpočinku. Některé dny sklízíte, jiné jen hltáte vzduch. To je v pořádku.
Pokud se cítíte úplně vyhoření, řekněte sami sobě:
“Dnes jsem už nic neudělal. Ale zítra zkusím znovu.”
A třeba si udělejte krátký chill-out u allyspin-cz.com. I pět minut “nicnedělání” může být tím impulsem, který potřebujete.