V minulém historickém okénku jsem nahlédl pod kapotu poslednímu z iMaců, který se dá označit za historický, a to konkrétně modelu G5. V dnešní díle se vrátím zpět do doby, kdy Apple začínal podruhé ovládat svět. Píše se 21. červenec 1999 a Macworld pořádaný v New Yorku je v plném proudu. Apple má touto dobou slušně nakročeno k lepším zítřkům, ale vyhráno rozhodně nemá. Před rokem uvedený iMac G3 se prodává velmi slušně a inovovaný Power Macintosh G3 je také relativně žádaným zbožím, ale o tomto kousku až někdy příště. Jobs i všichni ostatní ví, že trh Applem nedobitý se nachází mezi obyčejnými lidmi, mezi studenty a obecně mladšími lidmi, kteří chtějí přenosný počítač (PowerBook G3 je přeci jen mířen na jinou klientelu a to hlavně svou cenou). Ve všech možných informačních kanálech to vře, každý větří něco velikého a už poměrně dlouho dopředu se šuškalo o novém přenosném stroji s jablíčkem na víku.
Krátké, jasné a skvěle zapamatovatelné.
Jobs stojí před promítacím plátnem a ukazuje na prázdné místo uvnitř známé matice. Chybí tu přenosný produkt pro masy. Rumory nelhaly, dnes bude představen notebook, který se rychle stane prodejní jedničkou. Jobs ví, co konzumenti chtějí, chtějí iMac to GO. Protože Apple používá pro přenosné počítače označení book a produkty pro běžné spotřebitele dostávají prefix v podobě legendárního písmena „i“ není pojmenování iBook žádným velkým překvapením. Aplaus se šíří celým sálem, Jobs si ten okamžik neskutečně užívá. Nejvíce zarážející je to, že iBook ještě nikdo v sále neviděl.
Design celého stroje je natolik exotický a sexy, že by při pohledu na něj roztál i metrový nanuk. Podobnost se stolním iMacem je zřejmá, prostě spousta Apple DNA. Škoda slov, obrázek napoví víc.
Zapojte se
0
0
0
0
0
Chcete k tomu něco dodat? Napište krátce proč.
Krasavec
Konstrukce byla převážně plastová a některé díly byly částečně průhledné. Víko se odklápělo jako u tehdy populárních véčkových telefonů, tedy pouhým tahem nahoru. Žádný mechanický zámek, tahle součástka na iBooku prostě chyběla. Aby uživatelé nepřišli zkrátka, tak jim Apple taky něco přidal. Když byl notebook zavřený, dalo se u pantů jednoduše odklopit ouško, za který bylo možné notebook uchopit a přenášet. První generace měla sice na výběr pouze ze dvou barev: mandarinkové a borůvkové, ale u pozdějších updatů se nabídka barev rozšířila.
Co se týče železa, tak i zde byly inženýři štědří. Kombinace 300 MHz G3 procesoru a 32 MB RAM znamenala jen o něco málo horší výkon než v PowerBooku G3, který byl mnohými považován za nejvýkonnější přenosný stroj své doby. Na disku o velikosti 3,2 GB byl předinstalovaný OS 8.6. a tento stroj byl také prvním od Apple, který používal rozhraní AGP. V tomto novém slotu byla osazena karta ATI Rage Mobility, které mohla předvádět svůj um na dvanáctipalcové obrazovce s rozlišením 800 x 600 pixelů. Nechyběla ani optická mechanika CD-ROM, jediný port USB 1.1., výstup na sluchátka, 56k modem a stovkový Ethernet. Zásadní byla výdrž na baterku, která dosahovala až šesti hodin. Krásný stroj, který vážil jen tři kila a stál jen $1599.
Skromná nadílka portů
V příplatkové výbavě bylo možné si vybrat rychlejší procesor, více RAM, větší disk nebo bezdrátovou kartu. Protože se někomu mohly zdát barvy poněkud divoké, přišel na začátku roku 2000 lehký upgrade a světlo světa spatřil model s barvou: grafit. Uvnitř stroje se nic zásadního nestalo, ale lehce konzervativní nádech přitáhl managery, kteří si nemohli dovolit ukazovat notebook mandarinkové barvě.
V půlce roku 2000 přišel poslední update. Grafitová barva zůstala a přibyla limetka a indigo. Rychlejší procesor G3, více RAM, 10 GB disk v základu a hlavně FireWire. Dále předinstalovaný OS 9.0.4 a fantastická grafická karta ATI Rage Mobility 128 s 8MB vlastní video paměti.
Stylová nabíječka
Clamshell byl v květnu roku 2001 nahrazen novým iBookem G3, který měl od základu přepracovaný design. Na tento kousek se ale podívám až příště.
Tento model definitivně vrátil Apple zpět do hry. Krásný jablečný design a velmi povedené vnitřnosti za super cenu. Z iBooku G3 se stal prodejní trhák a podobně jako iMac jej chtěli mít všichni doma. Exotika a sex-appeal tohoto stroje byly mezi tehdejšími notebooky bez špetky nápadu jako pěst na oko. Mluvilo se o něm všude, Apple toho perfektně využil a pak tento krásný barevný design takřka pochoval a to skoro u všech svých počítačů. Barvičky se vrátily až později s iPody a moc díky za ně.
Chcete k tomu něco dodat? Napište krátce proč.