Když jsem psal recenzi hry portu prvního Baldura na iOS, už bylo jasné, že se dočkáme i portu jeho následovníka. Rok se s rokem sešel, přihodil k tomu nějaký ten den navíc a všichni fanoušci se konečně dočkali pokračování této epické řeže.
Nicméně tentokrát v opačném sledu. S oznámením vývoje rozšířených edicí bylo řečeno, že hra nevyjde jen pro mobilní platformu iOS, ale dostane se i na desktopy se systémem OS X. V případě jedničky tomu bylo tak, že se nejdříve dočkali majitelé iPadů a až posléze právě ti, kteří si chtěli zahrát „staromilsky“ na počítačích. S pokračováním však bylo asi snazší odladit nejdříve počítačové verze, a tak si na svých macích můžete hru užívat již od podzimka.
Hru však v Mac App Store nehledejte. Distribuovaná je výhradně přes portál vývojářů Beamdog, kteří mají portaci hry od původního vývojářského dua Black Isle a Interplay na svědomí. Cena je 24,95 dolarů. Majitelé okenní platformy smutnit nemusí, i pro ně je hra dostupná a těšit se mohou i androidisté, kterým byl titul také přislíben. Zatím se na něm ale stále pracuje.
Někoho titul určitě nechá chladným, někomu se ale s jeho rozšířením a portací na platformu iOS splnil sen – fantasy sen plný elfů, trpaslíků, čarodějů i draků, plný nejen intrik a zrady, ale i naděje a víry.
Ono i s iOS verzí bylo zjevně více práce. V App Store měla být již před Vánoci, ale Apple titul dvakrát zamítl kvůli chybám v mikrotransakcích, a tak se muselo předělávat. Samotné schvalovací kolečko přitom trvá celých 14 dní. Do toho vlezla výluka o vánočních svátcích, kdy se u Apple nepracuje, a tak jsme se dočkali až 16. ledna. Čekání se však vyplatilo! Pro pořádek ještě dodám, že na iPhony se hra nepodívá. Zodpovědně ale mohu říci, že by na nich byla stejně nehratelná.
Recyklace? Jak pro koho!
Nejspornějším faktorem všech legend, které jsou portovány na platformu iOS, je otázka recyklování starého obsahu. Někdo nechce hrát staré hry a doufá ve vývoj moderních novinek. Někdo doufá a pevně věří, že zrovna jeho nejoblíbenější titul portovaný bude. Což je pro mě konkrétně tento případ. Upřímně vám tak mohu říci, že se mi splnil malý sen. Mohu si zahrát mou nejoblíbenější hru, titul, který je pro mě tím nejlepším, co bylo kdy vytvořeno, a navíc s rozšířeným obsahem. K tomu jej mohu hrát kdekoli, protože iPad je přenosnější než jakýkoli počítač a mohu si jej dokonce užít na vlastní dotek.
Samozřejmě je zde otázka ceny. Platit (zase) za něco, co už člověk zná a co už hrál? Navíc částka to není zrovna nejnižší, a dokonce ani za oněch 13,99 euro, které za hru zaplatíte, se vám neodblokují všechny novinky. Chcete-li totiž bonusové charaktery, musíte si ještě připlatit pomocí In-App nákupu. Převod původní hry ale trval vývojářům celý rok a asi to neznamenalo jen vymyslet jména novým hrdinům a zasadit jejich mikropříběhy do děje.
Rozšíření obou dílu Baldurovy brány necílí pouze na původní fanoušky hry, ale chce nalákat i nováčky. Díky vylepšené grafice rozhodně nepůsobí jak před deseti lety, nabídky a ovládací prvky vypadají naprosto současně a jsou přizpůsobeny rozlišení retina displeje iPadů. Jediné, co na vás tedy může působit jako ze starých časů, je prostředí. A to samozřejmě záměrně. Děj je totiž zasazen do časů mocných mečů, čar a kouzel, který stojí a padá na žánru RPG a jeho pravidlech Dungeons and Dragons.
Tvorba postavy
Skvělé je, že jsme se dočkali i importu postavy z prvního dílu (nebo postav z The Black Pits). Stačí jen dát exportovat a hra vám už nabídne přenesení do druhého dílu. Při započetí hraní zvolíte váš import a hrajete s tím hrdinou, se kterým jste se potloukali po Mečovém pobřeží v prvním díle. Samozřejmě bez všech předmětů – jak je to s legendárními bronzovými kalhotami vám ale nepovím, protože to jednoduše nevím. Pokud ale funguje export/import, jako že funguje, nemusel by být problém ani s tímto.
A o co že to vlastně jde? V prvním díle můžete získat bronzové kalhoty, které v samotné hře nemají žádné využití. Ve Stínech Amnu k nim získáte další kus a konečně poslední se nachází i v dodatku v Bhaalově trůnu. Když pak vyhledáte zbrojíře, který umí kout magické věci, uková vám z těchto tří kusů zbroj železného golema – nejlepší, nejsilnější a nejmocnější zbroj hry. Protože s jejími vlastnostmi na vás přejde i golemova podoba, neprojdete v této brni dveřmi. Inu něco za něco.
Pokud si postavu do hry neimportujete, můžete si ji vytvořit nově. Když byl původní titul uveden na PC, neobsahoval povolání jako Wild Mage (divoký mág) ani Monk (mnich). S rozšířenou edicí se tato povolání dostala i do prvního dílu, takže tvorba postavy je naprosto identická. Oproti staré PC verzi však nelze načíst váš vlastní portrét pro vytvářeného hrdinu, místo toho si díky In-App nákupu můžete pořídit šest nových portrétů za 2,69 euro.
Hrát můžete za libovolné pohlaví. Omezení či postihy, že ten nemůže to a ten zas tohle, se nekonají. Klidně si tak můžete vytvořit trpasličí válečnici (když se na ni vydržíte dívat po celou dobu hry). Rasy jsou k dispozici všechny myslitelné. Přítomni jsou samozřejmě lidé, elfové, půlelfové, pulčíci (hobiti), jmenovaní trpaslíci, ale i půlork vyznačující se svou silou na stupnici 19. Určité rasy mají výhodu na určitá povolání. Takový pulčík zloděj může být dobrou volbou. Toto vám ale hra trošku napovídá, stačí číst popisky u jednotlivých ras.
U povolání je situace rozdílná. To už je ovlivněno volbou předchozí. Zvolíte-li si za svého hrdinu člověka, tak můžete rozjímat a laborovat nad tím, jaké povolání mu určíte. S lidskou rasou se můžete stát, kým chcete. Pokud si však vyberete třeba řečeného půlorka, tak pro své proporce a hlavně svou nadutost má z principu nedostupnou možnost stát se mocným čarodějem atd. Povolání se ještě dělí a specializují – ranger se tak může stát lučištníkem, stopařem nebo i tzv. „beast masterem“.
V Baldur’s Gate 2 je na výběr ze sedmi ras, které mohou mít na 11 povolání – ty se ještě dělí na 36 podkategorií. Stylů hry tak máte na výběr neskutečné množství.
Přístupna jsou i duální povolání. Zloděj si tak ke své profesi může klidně přibrat i umění magie. Aby hra byla vyvážená a nevytvořili jste si ultimátního zabijáka, je za toto samozřejmě postih. Zkušenosti utržené ve hře se dělí mezi obě povolání a vy tak poskočíte na další úroveň o to déle. Po výběru svého zaměření si určíte i své přesvědčení. Zákonně dobré pro paladýny, zákonně zlé pro nekromantské mágy a cokoli mezi tím. Od tohoto by se ve hře mělo odrážet vaše rozhodování, jestli vše řešíte bojem po zlém, anebo se snažíte jít cestou domluvy. Vámi konané skutky se odrážejí na reputaci celé vaší skupiny dobrodruhů. Ti, pokud mají přesvědčení rozdílné vašemu, budou remcat, že už je nebaví neustále činit dobro, nebo naopak stále vraždit nevinné.
Schopnosti, které následují, dají vaší postavě do vínku to nejdůležitější. To, co si s sebou ponese celým příběhem a co sice vylepšit jde, ale pouze ojediněle a velice obtížně. Body, které máte k dispozici, rozložíte do schopností tak, jak uznáte za vhodné a tak, jak vám dovolí povolání vašeho hrdiny. Existují jistá minima a maxima, přes která vlak nejede. Hra vám trochu u popisů nabídek napoví, že tato schopnost je potřebná pro zloděje, tato pro čaroděje a tato se hodí každému.
Skvělá je možnost uložit si hod do „paměti“ a zkoušet v hodech kostkou své štěstí dále. Pokud vás to omrzí, vezmete tak, co máte a pokračujete. Vzhledem k tomu, že zde již nemusíte všechny součty dlouze počítat, ale vypisují se vám automaticky, zkoušejte chvilku štěstí, opravdu se to vyplatí. Nejčastěji samozřejmě padají nízká čísla mezi 75 až 80. Sem tam se objeví nějakých 85 nebo už krásných 88. Pokud hodíte 90, můžete si gratulovat, mně se ale povedlo hodit i 92.
Jako další v řadě se nachází dovednost, u které si rozložíte přidělené body k typům zbraní, které budete chtít používat – dlouhý meč, obouruční meč, palcát, kopí, krátký i dlouhý luk, kuše, prak i šipky a také do stylu, kolik zbraní třeba chcete používat – dvouruční, jednoruční, meč a štít. Čarodějům, kouzelníkům, klerikům a zaříkávačům i jiným kouzlům schopným bytostem zde určíte několik zaříkávadel do začátku jejich putování, zlodějům zase rozložíte body do umu odemykání zámků, kapsářství či dovednosti pohybovat se tiše jako šakal. Už zbývá jen zvolit si barvy dresu, hlas, kterým na vás bude hrdina promlouvat a jeho hrdinské jméno, které ho bude celou hrou provázet.
Příběh na prvním místě (popis může obsahovat spoilery)
Po spuštění hry máte na výběr ze tří možností. První je Shadows of Amn, což prezentuje původní titul Baldur’s Gate 2. Následuje datadisk Throne of Bhaal, který je zakončením celého příběhu o Bhaalových potomcích. Posledním je, s rozšířenou edicí nově přidaná, bojová aréna The Black Pits s podtitulem Gladiators of Thay.
Pokud jste někde četli, že datadisků je více, pak vás musím zklamat. Hodně médií informuje ještě o dalších a dalších prý „datadiscích“ – to však pramení z neinformovanosti oněch médií a z toho, že pouze překládají informace bez zamyšlení. Ve skutečnosti se totiž jedná pouze o přidané příběhy nových postav, které si navíc musíte přikoupit pomocí In-App nákupu – 2,69 euro za kus. Jsou celkem čtyři a to sice: válečník Dorn Il-Khan, divoká kouzelnice Neera, zloděj Hexxat a mnich Rasaad yn Bashir, přičemž pouze ten je zdarma. V popisu postav se i dovíte, kde je potkáte a kde je tedy můžete naverbovat do vaší družiny. Poslední dokoupitelnou možností je již řečených šest portrétů pro vaše hrdiny, a to opravdu jako datadisk brát nelze.
Stíny nad Amnem
Šílený kouzelník, ne však nějaký trhlý stařík se špičatou čepicí po vzoru Gandalfa z Pána prstenů, prahnoucí po rozluštění vaší zděděné božské moci vás po událostech z prvního dílu podle zajal a umístil do svého žaláře. Tam na vás provádí své zvrhlé pokusy v naději, že mu pomůžete vzkřísit jeho padlou lásku. Za následek to však má jen ztrátu paměti vaší postavy – to když neznáte události prvního dílu, abyste mohli začít od píky zjišťovat váš božský úděl.
S pomocí své (nevlastní) sestry Imoen se vám podaří utéci a započne vaše putovaní napříč světem. Navštívíte rozbořené hrady, rozsáhlé pláně, pompézní chrámy, temné lesy, dračí sluje i legendární Podtemno. Lokací je nepočítaně, subquestů jakbysmet a jen podle času, jenž strávíte nad útěkem z Irenicova žaláře, který se rovná celým dvěma hodinám čistého hraní, lze soudit, že konce příběhu se za jedno odpoledne opravdu nedočkáte. Nepřáteli vám budou upíři, beholdeři, mindflayeři (opravdu nepříjemní požírači myslí), ale i draci, kteří si svým vzhledem nic nezadají s drakem Šmakem. Jen ta jména mají trochu složitější – stále nevím, jak třeba správně vyslovit jméno černého draka „Nizidramanii’yt“.
Bhaalův trůn
Váš otec byl pěkný proutník a nasekal si potomstvo, kde mohl a s kým mohl – naneštěstí pro vás. Mít za bratra draka sice může být v určitém ohledu fajn, nebýt však toho, že oba víte, že z vašeho setkání může odejít po svých jen jeden. Stručně řečeno, velká rodina je dobrá pouze v případě, pokud si nejdete všichni po krku. Vy zde totiž musíte své příbuzné kompletně (a co chuděra Imoen?) sprovodit ze světa a nashromáždit všechnu esenci jejich síly do sebe. Pozitivum to má jen v tom, že všichni sourozenci jsou potomkem boha zla, takže zas tak nemorální to zabíjení nebude. Hlavním záporákem vám bude ženština Melissan, která rozhodně nepatří mezi nejmilejší osoby.
Součástí datadisku je i jedna mimodějová lokace jmenující se Watcher’s Keep. Je to několikapatrová věž plná hádanek, pastí, magických předmětů a hlavně soubojů, na jejímž konci vás čeká samotný princ všech démonů – Demogorgon (a je to opravdu ošklivý dvouhlavý opičák). Tento vedlejší úkol je však díky sloučení datadisku s původní hrou hratelný už ve Stínech Amnu. Uvnitř věže se ale jedná o bitvy vysokých úrovní, takže si nemyslete, že hned po vykouknutí z Irenikova žaláře si půjdete „naboostovat“ inventář.
Černé jámy: Gladiátoři z Thay
Mimo hlavní příběhovou linii se odvíjí příběh party bojovníků, kteří byli ve špatnou chvíli na špatném místě. V tomto pokračování se jen decentně naťuknou události po vašem vítězství v aréně v rozšířené edici prvního dílu Baldur’s Gate. Příběh to byl ve stylu Veni, Vidi, Vici s tím, že na konci vás džin vrátil tam, odkud vás unesl. Teď v domnění, že vás varuje, na vás spíše upozorní a kolečko uvěznění a boje o holý život se rozjede nanovo. Starou partu z prvního dílu můžete dokonce do tohoto pokračování naimportovat.
Boj to jednoduchý nebude. Pokud nemáte trochu zkušeností a strategického umu, budou pro vás už první střetnutí obtížná. Navíc hospodaříte s omezeným rozpočtem pro šest členů družiny, takže správně rozvrhnout, co komu koupit za vybavení, je nejdůležitější. Pěkná je ale možnost, při proslovu před každým „zápasem“, poprosit své fanoušky o příspěvek. Takto mimoděk jsem získal parádní Cromwellovo kladivo propůjčující jeho nositeli sílu 25 či kuši „Ohnivý zub“, do které nepotřebujete žádnou munici. Možnost dát si repete předchozích soubojů a přivydělávání si potřebného obnosu financí opakovaně naštěstí zůstala, avšak bez utržených zkušeností za úspěšné přežití v aréně a se značnou srážkou ze mzdy za už okoukaný souboj.
Okolí samotné arény se zvětšilo a je zde možné plnit i miniúkoly, které vám nějaký ten magický předmět do inventáře přihodí. Dokonce můžete rozjet i kolotoč spiknutí proti vašemu vězniteli. Navíc se všude potulují různí hrdinové, kteří jsou vám za mrzký peníz ochotni v dalším boji pomoci svými schopnostmi a snížit tak jeho obtížnost. Hrubá síla zde prim ale tak docela úplně nehraje, takže je důležité znát ničivá i obranná kouzla, vědět, které co umí a které na koho a kdy použít. Některé souboje i tak stejně rychleji skončí, než začnou.
Intuitivní hraní
Už máte vytvořeného hrdinu(y), takže vám nic nebrání ponořit se do příběhu. Vězte, že tento ponor bude dlouhý a hluboký a jen tak vás nepustí, takže si pak nestěžujte, že jsme vás nevarovali.
Interface, ač je hodně členitý, není nijak složitý a drží se základního pravidla – čeho se dotknete, to vyberete. Vše ulehčují obrázky na tlačítkách, které jasně napovídají, co samotná ikona značí. Pro staré harcovníky nebude tento popis ničím novým, i když i rozložení ovládacích prvků doznalo nepatrných změn. Pokud jste však Baldura někdy hráli, budete jako ryba ve vodě (vlastní zkušenost). Rozložení ovládání vypadá jinak, pokud jste v nějaké nabídce, nebo pokud vidíte herní plochu. Nabídka po levé straně ale zůstává neměnná a v té pravé vždy zůstávají portréty vašich hrdinů.
Začnete-li pohledem do pravého horního rohu, tak spatříte ikonu lebky. Ta neskrývá nabídku žádnou, ale odkudkoli vás vrátí zpět na hrací plochu. Hned pod ní je symbol mapy, která vám jasně ukazuje, kde se nacházíte. Máte-li již mapu rozkrytu, vidíte v ní i záchytné body. Ty si můžete zobrazit, či skrýt dle potřeby.
Následuje deník, do kterého se zapisují všechny události ve hře stanuvší se. Také jsou zde seznamy splněných i probíhajících úkolů, a dokonce si zde můžete přidávat zápisky své. Po rozkliknutí úkolu vidíte jeho podrobnosti, které by vás měly směrovat k jeho úspěšnému splnění.
Nejčastěji však budete navštěvovat Inventář. Zde totiž přerozdělujete výbavu svým dobrodruhům – oblékáte jim zbroje, helmy, boty, pláště i jiné magické předměty v podobě prstenů, náhrdelníků nebo rukavic. Do rychlých slotů vkládáte zbraně, které ten či onen válečník bude používat, ale i lektvary, kouzelné svitky a magické hůlky, kterými posílíte jak svůj útok, tak obranu. Nesmí chybět ani sloty pro střelivo luků, kuší a praků.
Kolik toho který hrdina unese, vidíte na obrázku s batohem. Pokud jej přetížíte, nehne se z místa. Pokud máte problém s množstvím pokladů, které si s sebou nesete, poohlédněte se u nějakého kupce po toulcích na šípy, měších na drahé kameny nebo pořadačích na magické svitky. To vám dokáže hodně odlehčit a hodně vydělat. V inventáři se ještě nachází spousta informací o dopadu vybavení hrdiny na jeho vlastnosti.
Ikona tváře jasně napovídá, že zde budou schované všeobecné informace o hrdinovi. Jedná se o všechny jeho vlastnosti, schopnosti i dovednosti. Z této obrazovky se také přerozdělují nové body, pokud hrdina dosáhne úrovně. Můžete si zde zpětně upravit i vzhled a hlas hrdiny, barvy jeho trikotu a skripty, které určují jeho chování v případě spatření nepřítele.
Kniha kouzel je bezesporu nejzásadnějším vybavením každého kouzelníka. Je rozdělena na devět dvoustran, které reprezentují devět magických úrovní. Ty, které vidíte v knize zapsány, se můžete naučit. Ty, které jsou zobrazeny na svitku níže, již zapamatované máte. Pokud je však zakouzlíte, musíte se vyspat, abyste je mohli znovu provolat. To samé platí pro následující knězův svitek s tím rozdílem, že on má oproti mágům tu výhodu, že s každou novou úrovní kouzel se mu ony automaticky na svitku zobrazí. Mág je musí hledat, kupovat, zapisovat.
Ikona ozubeného kola jasně odkazuje na nastavení hry (najdete zde i volbu obtížnosti). Předposlední je symbol zavřeného oka. Pokud vaši hrdinové již trpí při dlouhém putování únavou, nebo si potřebují zapamatovat kouzla a čáry pro následný boj, touto ikonou jim dopřejete trochu odpočinku. Úplně dole jsou pak neustále tikající hodiny znázorňující, jak ten čas letí (mění se v nich i symboly dne a noci). Jimi pauzujete hru, když je to třeba.
Po pravé straně se nacházejí aktivní portréty postav. Pod nimi můžete vidět symbol pro výběr čtvercem – jako když kliknete myší a táhnete, ikonu zobrazení aktivních prvků v zorném poli, skupinovou infravizi a poslední je možnost výběru celé družiny. Vedle se nacházejí možnosti jejího uskupení do bojových formací, následuje ikona pro zrušení akce, pro útok nebo pro zabřednutí do rozhovoru.
Pokud však máte vybraného jednoho hrdinu, dolní lišta se změní dle toho, jakým povoláním daná postava vládne. Jiná je pro paladýna, jiná pro zloděje i kouzelníka. Paladýnovi se zde zobrazí lebka pro zastrašení nemrtvých, zloděj zde má ikony pro skrytí ve stínu a třeba pro odemykání zámků, čaroděj odtud zase může sesílat zapamatovaná kouzla. Každý zde má také zobrazeno, které zbraně zrovna používá a jakým střelivem střílí.
Lišta, která se skrývá nad touto nabídkou, je dialogovým oknem. Zde se vypisují informace v bojích, kdo kolik utržil šrámů, jaká se sesílají kouzla, ale také se zde odehrávají všechny rozhovory. Pokud ji rozjedete ikonou šipky vpravo, dá se v ní i docela dobře hledat mezi událostmi předešlých momentů.
Král je mrtev, ať žije král
A to doslova. Pokud existuje (jako že existuje) nějaký můj pomyslný žebříček „nejzávisláčtějších“ iOS her všech dob, tak jeho první místo si nově zabírá právě toto pokračování Baldura – pro mě zcela oprávněně. Zajímavý je i čas načítání hry a jejích lokací. Nikde na nic nečekáte a hned hrajete. Jediný zádrhel tedy může nastat v rolování v textu a nabídkách. Pokud čtete popis zbraně či kouzla nebo pokud procházíte obchodníkovi mocné předměty, tak si častokrát zanadáváte. Nikdy se mi ale nestalo, že bych koupil něco jiného, než jsem vlastně chtěl. Překlepy u dialogů se dějí pouze ojediněle.
Jediné, co mně na hře opravdu chybí, je implementace Game Center. Udělat úspěchy za dosažení určité úrovně, za likvidaci extrémně těžkých nepříběhových „bossů“ (za odstranění demi-liche Kangaxxe by si Úspěch zasloužil opravdu každý), za ukování speciálního vybavení (meč Ekvalizér) nebo za postup do další příběhové kapitoly by nemuselo být od věci. I žebříček počtu zabitých nepřátel by mohli mnozí uvítat.
Pokud svět Baldur’s Gate neznáte a fantasy žánr není vaším oblíbeným, asi vás nemá cenu přesvědčovat. Pokud přeci jen chcete dát hře šanci, rozhodně vás nezklame. Nemá totiž čím. Chce to jen umět alespoň trošku anglicky, nebo mít podrobný návod, abyste z příběhu něco měli. Teď nezbývá než doufat, že se dočkáme i legend v podobě titulů Fallout, Icewind Dale, Planescape Torment nebo Neverwinter Nights.
[box type=“success“ ]
– hluboký a rozsáhlý příběh
– neskutečně dlouhá herní doba
– import postav z předchozího dílu
[/box]
[box type=“error“ ]
– není čeština
– vysoká cena hry i In-App nákupů
[/box]
Aplikace: Baldur’s Gate 2: Enhanced Edition
Velikost: 1,8 GB
Cena: 13,99 €
Aplikace:
Chcete-li porovnat, jak vypadala hra před lety, tak obrázky níže pocházejí z původní hry pro PC.
Chcete k tomu něco dodat? Napište krátce proč.