Aplikace Záchranka je jedna z nejužitečnějších aplikací dnešní doby. Jak určuje vaši polohu, když potřebujete pomoct? Přinášíme detailní popis.
GSM (Global System for Mobile Comunications) a UMTS (Universal Mobile Telecommunications System) tvoří v České republice digitální celulární radiotelefonní síť. Vlastností této sítě využívá i současná metoda lokalizace mobilního telefonu (MT) pro potřeby zdravotnické záchranné služby. Hlavní myšlenkou celulární sítě je rozdělení geografického teritoria na vhodně velké segmenty, označované jako buňky (anglicky „cells“). Každá buňka představuje jednu základnovou stanici (vysílač signálu). Základem k určení polohy MT je znalost přesné geografické polohy jednotlivých základnových stanic.
Záchranka využívá úzce mobilní operátory
Mobilní operátoři v ČR dnes využívají pro potřeby zdravotnické záchranné služby rozdělení svého obsluhovaného území na tzv. Emergency Area (EA). Každému parametru EA odpovídá vymezené území obsluhované zdravotnickou záchrannou službou příslušného kraje. Parametr EA, který je společný pro systém GSM i UMTS, neposkytuje příliš přesné informace o poloze volajícího. Přesnější polohové informace poskytuje parametr CID, který je pro potřeby zdravotnické záchranné služby na příslušné krajské operační středisko také předáván.
Technika CID využívá buňkového uspořádání mobilní sítě a je společná pro systémy GSM i UMTS. Základem je jedinečná identita každé vysílací stanice (Cell Identity) a znalost její přesné geografické polohy. Tato identita je vysílána ve speciálním přenosovém kanále (BCCH) spolu s jinými systémovými informacemi. Skupiny jednotlivých buněk sítě jsou řazeny do větších celků podle oblasti své působnosti.
V každé oblasti se nachází jednotlivé buňky, kde každé buňce odpovídá jedinečný identifikátor CID. Na základě CID je možné určit vysílač komunikující s mobilní stanicí, a tedy i přibližnou polohu mobilní stanice. Ta je dána velikostí buňky, ve které se MT nachází. Metoda CID dosahuje největší přesnosti (cca 500 m) ve městech, kde jsou buňky menší. V odlehlejších oblastech, kde je hustota základnových stanic o mnoho nižší, zabírá obsluhované území jedním vysílačem větší plochu a přesnost určení polohy je výrazně snížena.
Ve většině případů lze v ČR sice určit polohu v okruhu do 10 km, i tak je tento způsob lokalizace schopen dispečerovi záchranky poskytovat pouze spolehlivý odhad kraje, ve kterém se volající nachází. Informační systém záchranné služby sám nedisponuje nástroji pro určení polohy a spoléhá na informace předávané jednotlivými mobilními operátory. Tato data lze zpracovat a přibližnou polohu volajícího zobrazit v mapových podkladech. Ve výsledku tak dispečer vidí výseč o rozloze několika čtverečních kilometrů.
Přesnější lokalizační metody
Většina mobilních telefonů dnes pro určení své polohy využívá kombinace několika lokalizačních metod – GPS, A-GPS, WPS a dat z celulární mobilní sítě. GPS (Global Positioning System) představuje pasivní dálkoměrný systém určující polohu uživatele na základě výpočtu jeho vzdálenosti od jednotlivých navigačních družic. Přesnost této metody se v ideálním případě pohybuje okolo jednotek metrů.
Dobré polohové informace poskytuje také systém WPS (Wi-Fi Position System), který lokalizuje mobilní zařízení na základě polohy vysílače lokální bezdrátové sítě Wi-Fi.
Využitím těchto technologií pro lokalizaci volajícího na tísňovou linku se současným odesláním polohových dat na dispečink záchranné služby lze polohu pacienta zobrazit v ideálním případě s přesností na jednotky metrů. Proto byla vyvinuta mobilní aplikace Záchranka, která umožňuje odeslání polohových dat současně s kontaktováním linky 155.
