Dnes nastal čas uzavřít historické okénko iMaců. Poslední iMac, který se dá označit za historický, je iMac G5. Pod PowerPC procesory se u Apple už delší dobu houpala židle a proto byly v půlce roku 2006 definitivně nahrazeny procesory Intel ve všech zařízeních, ale to je jiný příběh.
Píše se rok 2004 a Apple představuje nástupce iMacu G4, kterému si díky jeho tvaru přezdívalo lampička. Technologie pokročily a proto bylo možné namontovat základní desku zády k LCD panelu. Tímto krokem v podstatě vzniknul mustr pro all-in-one počítače na několik dalších let. Velmi elegantní řešení, které z profilu připomínalo iPod zastrčený do docku. Přesně tak jej i prezentoval Phil Shiller na pařížském Apple expu.
 |
| Poslední generace s kamerou iSight. |
Apple začal nabízet celkem tři varianty. Dva 17ti palcové modely a jeden 20ti palcový. Designově se téměř nelišily. Celý počítač byl schovaný ve sněhově bílém plastovém pouzdře a stál na masivní hliníkové noze. Na zadní straně vpravo dole byla kompletní nabídka portů a zapínací tlačítko. Porty vzadu byly trochu nepraktické, ale kdyby byly umístěny z boku zařízení, mohly by čnějící kabely rušit čistý design. Jinou věcí, která mohla na okamžik porušit tuto čistotu, byla slot-in superdrive nebo combo mechanika u levnějších modelů.
 |
| Velmi elegantní hliníková noha udržela iMac, i když byla obrazovka nakloněna jakkoli jak uživatel potřeboval. |
První modely poháněl procesor G5 o taktu až 1.8 GHz, tomu sekundovalo 256 MB DDR pamětí, které běžely 400 MHz. Slabší grafika GeForce 4 MX byla v té době spíše k smíchu, ale GeForce FX 5200 už byla trochu silnější polévečka. Data si uživatel mohl uložit na SATA disk o kapacitě až 160 GB. Mezi doplňkovou výbavu patřila Airport karta, které umožňovala připojení k bezdrátovým sítím 802.11 b/g (Wi-Fi) a také bylo možno přikoupit Bluetooth verze 1.1. K iMacu byla dodávána drátová klávesnice a myš a za příplatek si člověk mohl říci o jejich bezdrátové varianty. Nad tímto vším bděl operační systém 10.3. Panther.
 |
| Nadílka portů. U dalších generací bylo svislé řazení portů nahrazeno vodorovným. |
V květnu 2005 došlo k lehkému omlazení iMacu. Rychlejší procesory G5, více RAM, větší disky a hlavně pořádná grafická karta Ati Radeon 9600 a gigabytový ethernet. Systém byl také povýšen a to na verzi 10.4. Tiger. Tato revize byla označována jako: „Ambient Light Sensor“ podle součástky, které upravovala jas obrazovky podle okolních světelných podmínek. Standardním vybavením se stala Wi-fi i BT.
Poslední revize přišla v říjnu 2005. iMac zeštíhlel. Dostal rychlejší procesory G5 až 2.1 GHz. Paměti DDR2 o kapacitě 512 MB. Hlavním přínosem byla grafická karta ATI Radeon X600, která se usadila do nového slotu PCI Express. A nad obrazovku byla umístěna webová kamera iSight.
Prodeje poslední generace nebyly nijak závratné, protože v té době už bylo jasné, že Apple přechází na Intel. A navíc se u 17ti palcových variant objevila výrobní vada v podobě vadných kondenzátorů, které se po určité době nafoukly a iMac pak nenastartoval. Někdy se to projevilo po měsíci někdy po dvou letech.
 |
| Tady už je hotovo. Vadné kondenzátory se nafoukly. Vymontovat, vypájet, nakoupit nové a znova naletovat. Sice rychlé, ale otravné. |
Další iMac v lednu 2006 dostal procesor Intel a ten už se opravdu nedá označit za historický, takže další historické okénko se bude věnovat jiné produktové řadě, nechte se překvapit.
