Litva se v posledních letech rychle transformuje na evropské centrum fintechových společností.
Země zaznamenala prudký nárůst počtu fintechových startupů a díky příznivému regulačnímu prostředí a vysoce kvalifikované pracovní síle v technologickém sektoru a sektoru finančních služeb do Litvy přesunula své aktivity řada zavedených společností.
Trh se ale mění velmi rychle. Otázka tedy zní… dokáže země udržet krok s ostatními evropskými uchazeči o tohle prvenství a dokáže se doopravdy prosadit jako přední fintechové centrum?
Pojďte se podívat na to, proč by se to mohlo podařit.
Reforma PSD2
I když si lví podíl na evropském trhu urvali američtí jednorožci (proto je kolem k vidění tolik e-shopů s Apple Pay a online kasin s Google Pay), směrnice PSD2 (Payment Services Directive) z roku 2018 vedla ke vzniku jednotného kontinentálního trhu a evropským startupům se tím usnadnil přístup k bankovní infrastruktuře.
Tato evropská směrnice litevským startupům pomohla. Otevřela totiž příležitosti pro inovace a konkurenci ve finančním sektoru, protože banky podle ní musejí poskytovatelům třetích stran zprostředkovat přístup k údajům o účtech jejich zákazníků přes rozhraní API (rozhraní pro programování aplikací).
Litevské startupy tím pádem mají teď možnost vyvíjet nové finanční produkty a služby (například iniciace plateb a služby informování o účtu), které mohou nabízet zákazníkům v celé EU. Směrnice PSD2 dále ve finančním sektoru zvýšila konkurenci, protože startupy teď mohou konkurovat tradičním bankám za rovnějších podmínek.
Jednou z posledních výhod směrnice PSD2 je, že současně snížila překážky vstupu na trh pro začínající firmy. Ty totiž už nepotřebují získat bankovní licenci, aby mohly nabízet finanční služby. To startupům usnadnilo vstup do finančního sektoru a přispělo k růstu litevského fintechového ekosystému.
Inovace v Pobaltí
Litva je součástí širší inovační kultury, která patří k nejpůsobivějším na světě. Pobaltské startupy si za posledních deset let udělaly docela velké jméno – od prodeje oblečení z druhé ruky až po učení se novým dovednostem. Zde je několik příkladů.
Wise (Estonsko)
Wise je globální služba pro převody peněz. Uživatelé s ní mohou posílat a přijímat peníze přes hranice za nízkou cenu prostřednictvím peer-to-peer systému. Společnost způsobila disrupci v tradičním bankovnictví a stala se jedním z nejúspěšnějších fintechových startupů na světě. Mimochodem, fintechovým startupům se daří i v Česku.
Vinted (Litva)
Vinted je online tržiště pro nákup a prodej oblečení z druhé ruky. Jedná se o ekologickou alternativu k tradiční rychlé módě a stalo se jedním z největších online tržišť v Evropě.
Qoorio (Litva)
Platforma pro sdílení znalostí Qoorio propojuje uživatele s odborníky, od kterých se mohou učit. Tento startup narušil tradiční vzdělávací průmysl a nabízí alternativní způsob, jak se lidé mohou učit a rozvíjet své znalosti a dovednosti.
Díky těmto průkopnickým technologickým startupům pobaltský region ukázal, že je centrem technologických inovací, a existuje velká šance, že tu vyrostou další úspěšné startupy, které se inspirují úspěchem svých předchůdců.
Budoucnost fintechu v Pobaltí
Budoucnost fintechu v Litvě vypadá slibně, pokud tedy můžeme věřit expertním posudkům. V zemi v současnosti působí více než 200 fintechových společností. Mnohé z nich mají odvážné nové nápady, které by jim mohly vynést postavení dalšího litevského lídra v oboru.
Režim bankovních licencí v zemi je dále považován za přístupnější a cenově dostupnější ve srovnání s jinými evropskými zeměmi, což usnadňuje vstup nových začínajících firem na trh. To by mohlo znamenat příliv zahraničních talentů. Jak z hlediska leadershipu, tak z hlediska talentovaných pracovníků – aby oheň pod fintechovým kotlem nevyhasl.
Litevská vláda rovněž podporuje fintechový sektor a realizuje různé iniciativy na podporu jeho růstu. Jedná se například o zřízení Vilnius Tech Parku a FinTech Hubu LT. Ty časem poskytnou živnou půdu pro další rozvoj.
Technologický pokrok by mohl do budoucna podpořit postavení Litvy na globální fintechové scéně, a to zejména v oblastech, jako je blockchain, umělá inteligence a kybernetická bezpečnost. Startupy v této zemi již teď patří k nejlepším na světě a v čele implementace digitálních plateb a e-commerce v rámci webu 3.0, která nabírá na obrátkách, bude i nadále, což pozici mezi předními fintechovými ekonomikami ještě více upevní.
Zkrátka a dobře, díky příznivému regulačnímu prostředí, podpůrným vládním iniciativám a prosperujícímu fintechovému ekosystému má Litva ideální předpoklady k tomu, aby v příštím desetiletí i dalších letech v rámci fintechového sektoru i nadále přitahovala investice a inovace.

Chcete k tomu něco dodat? Napište krátce proč.