Minulý týden Google odtajnil notebook s názvem Pixel. Další z řady ChromeBooků je ale poněkud odlišný od svých předchůdců. Stojí totiž neuvěřitelných $1 299 (po přepočtu 26 000 Kč; přičtením cla a DPH by cena u nás ale mohla vzrůst nad 30 000 Kč). Je tak prvním notebookem, který přichází na trh s vysokým rozlišením po MacBooku Pro představeném minulý rok.
Ať už Chromebook nebo notebook, nemůžu se ubránit dojmu, že jde o další hybrid. Ačkoliv vypadá jako notebook, má klávesnici, displej, porty, dotykový displej, ale má dle mého schopnosti „mobilního operačního systému.” Na prvopočátku notebook (počítač), zvládal téměř vše a právem získal označení „digital hub” (digitální uzel). Teoreticky jste byli omezení jen tím, co jste s počítačem uměli. Nástup mobilů a tabletů však přinesl změnu a zařízení jsou použitelná jen pro určitý výčet činností. Stejně to vidím i v případě Chromebooku a Chrome OS.
Kromě toho má nádech jako by šlo o jeden z experimentů Googlu. Hned vysvětlím proč. Společnost možná kráčí cestou, kterou nastínil v 90. letech Steve Jobs, a budoucí počítače podle něj sehrají roli tenkého klienta napojeného přes super rychlou linku na výkonné servery nebo super počítač. V tomto ohledu Chromebook splňuje nároky, ale podle mě ještě nenastal ten správný technologický posun, který by tuto změnu umožnil a podpořil. Mám na mysli rychlost sítě. I když Google v Americe buduje gigabitové sítě, Evropa stále má stále co dohánět.
Na to navazuje největší lákadlo tohoto zařízení, terabajt cloudového uložiště na tři roky, které je zahrnuto v ceně Chromebooku. Velikost prostoru je úctyhodná, avšak budete omezeni rychlostí vašeho připojení a schopnosti Googlu zapisovat a poskytovat data zpětně. Upřímně nevím, čím by běžný uživatel dokázal zaplnit takovou kapacitu. Sbírat filmy v dnešní době nemá smysl a hudbou, dokumenty či aplikacemi terabajt nezaplníte. Na to vám postačí harddisk o velikosti několika stovek gigabajtů.
Z pohledu softwaru máte prakticky prohlížeč, Chrome OS, a do něj instalujete aplikace určené pro tento systém. Hardwarová výbava nijak zvlášť neoslní a opět skýtá srovnání s tablety, kdy na jednu stranu má „dospělý” x86 procesor, nicméně nabídne jen uložiště ve velikosti, jak jej znáte z tabletů. Po hardwarové stránce je tak podobný Surfacu Pro. Volba malého disku může mít ještě jiný účel, omezit uživatele v instalaci jiných systémů. 32 GB postačí na nějakou Linuxovou distribuci, ale u Windows narazíte na obtíže i u 64 GB varianty. Konkrétní hardware naleznete ve srovnávací tabulce.
Co určitě mnohé překvapilo je precizní zpracování a design, možná ještě o kousek lepší, než má MacBook. A navíc má displej skutečně vysoké rozlišení a nejen full HD, tudíž nic nebrání vychutnávání filmových zážitků. Určitě se najdou uživatelé, kteří ocení dotykový displej a rychlost systému.
Ve srovnání s konkurencí má Pixel nejblíže k 13palcovému MacBooku s retina displejem. Ačkoliv jsou hardwarové parametry srovnatelné, rozdíl v ceně je skoro 12 000 Kč (nebo 10 000 Kč v případě Pixelu s 64 GB SSD a LTE). Za tento příplatek dostanete u MacBooku rychlejší procesor a větší kapacitu disku, na LTE u Applu nenarazíte. Za největší výhodu MacBooku ale považuji možnost provozovat Windows, Linux nebo Mac OS X.
Závěrem nelze jednoznačně prohlásit – Pixel je špatný notebook. Nebude předmětem nákupu mas a není ani vyloženě „must have” zařízením. Spíš bych ho vnímal jako referenční zařízení, stejně jako to dělá Google s jeho telefony řady Nexus. Zároveň tím však Google dává najevo zájem participovat v notebookovém segmentu.